V oblasti audiovizuálních a rozhlasových obsahů došlo v posledních letech k obrovskému rozmachu, zejména radikálním rozšířením počtu programů, přičemž řada programů je specificky profilovaných. Dochází k nabídce nových formátů, na které diváci a posluchači dříve nebyli zvyklí. S rostoucími možnostmi výběru toho, co sledovat a co poslouchat, a to na nejrůznějších technologických platformách, roste i počet programů a pořadů, jejichž cíle jsou – ať již otevřeně či skrytě – komerční.

Analýza, zpracovaná v roce 2016 na základě objednávky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, se věnovala tématu mediální gramotnosti v souvislosti s vybranými skupinami populace, které lze v této oblasti považovat za rizikové či ohrožené. Těmito skupinami se míní senioři ve věku nad 60 let a příslušníci etnických a národnostních menšin žijící na území České republiky (bez ohledu na věk).

Hlavním cílem studie bylo komplexně popsat úroveň jejich mediální gramotnosti ve vztahu ke komerční mediální komunikaci, konkrétně šlo o teleshopping, audiotext, vysílání televize Šlágr, product placement, reklamu a sponzoring. Snahou bylo zjistit, zda příslušníci vybraných skupin dokáží rozeznávat specifické formáty komerčního sdělení od standardních redakčních obsahů, zda chápou jejich komunikační logiku a zda jsou schopni odolat (potenciální) komerční manipulaci. V neposlední řadě pak studie zjišťovala, nakolik – coby mediální konzumenti – znají svoje práva a zda se orientují v oblasti základní mediální legislativy.

Nástrojem sběru dat byl dotazník (kvantitativní dotazníkové šetření), který obsahoval: screeningovou část, hlavní část čítající celkem 75 otevřených a uzavřených otázek vč. videoukázek různých mediálních formátů a závěrečnou sadu otázek mapující sociodemografické charakteristiky respondentů.

V průběhu konstrukce výběrového souboru bylo vycházeno z dat ČSÚ o věkové struktuře obyvatelstva ČR. Respondenti byli vybíráni metodou záměrného kvótního výběru. Velikost výběrového souboru v případě seniorů činila 372 respondentů, v případě etnických a národnostních menšin bylo dotázáno 333 respondentů.Samotné dotazování proběhlo v průběhu září 2016 formou osobních standardizovaných CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing) rozhovorů. Rozhovory v domácnostech respondentů realizovali vyškolení tazatelé agentury Focus.