Evropská filmová tvorba představuje oblast, jež je právně ošetřena § 42–45 zákona o vysílání Např. dle § 42 zmíněného zákona je provozovatel televizního vysílání povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Tyto kvóty zatím všichni provozovatelé celoplošného vysílání dodržují (Rada podrobuje tento aspekt vysílání každoročně kontrole).

Jedná se o věc, kterou Rada nemůže nijak ovlivnit Takovéto kombinované financování je v rámci Evropy běžné a existence koncesionářských poplatků neznamená automaticky zrušení reklamy ve vysílání. V současné době jsou v platnosti přechodná ustanovení, umožňující provozovateli ze zákona podíl reklamy 0,75 % denního vysílacího času na programu ČT1, a to do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání. Čas vyhrazený reklamě na ostatních programech nesmí přesáhnout 0,5 %. Tento podíl může Česká televize ještě zvýšit vysíláním teleshoppingu až na 5 % denního vysílacího času na každém z vysílaných programů. Většina takto získaných prostředků je využita k financování digitalizace vysílání. Jedná se o legislativní úpravu spadající do kompetence Parlamentu České republiky.