• Ochrana dětí a mladistvých
• Objektivita a vyváženost
• Obchodní sdělení
• Různé – informace
• Technické
• Stanovisko Ministerstva financí ČR - sázkové hry a loterie

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit proti přílišné hlasitosti reklamních bloků oproti ostatnímu vysílání?

Výše uvedený problém představuje, spolu se zvýšenou úrovní hlasitosti hudby a ruchů ve vztahu k mluvenému slovu, problematiku, jež je předmětem mnoha stížností již po delší dobu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) tento problém předložila k posouzení Ministerstvu kultury, avšak výsledek tohoto jednání je nejasný.

V současné době tak posuzování otázek týkajících se zvýšené úrovně hlasitosti hudby a ruchů ve vztahu k mluvenému či zpívanému slovu, jakož i nevyrovnané intenzity zvuku reklam a znělek ve vztahu k ostatním částem rozhlasového a televizního vysílání, není upraveno zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Rada je přitom tímto zákonem striktně vázána. Nejde tedy o to, že by se Rada tomuto problému nechtěla věnovat či o něm dokonce nevěděla, nýbrž o to, že jí v současné době zákon řešení tohoto problému neumožňuje. Řešením je pouze legislativní úprava zapracovaná do novely výše uvedeného zákona, která by stanovila, aby rozdíl v hlasitosti mezi navazujícími programovými prvky nebyl vyšší než 3 dB. K schválení úpravy však doposud nedošlo (ovlivnit tento proces není v možnostech Rady).

Doporučujeme obrátit se přímo na Ministerstvo kultury ČR, odbor médií a audiovize, s žádostí o jejich vyjádření k dané problematice, případně přímo na provozovatele vysílání. Další možností je apelovat na Spolek ochrany spotřebitelů (SOS).

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit proti posunům ve vysílání pořadů oproti údajům uvedeným v programu?

Problematika nedodržování inzerovaných začátků pořadů leží mimo působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada), neboť zákon č. 231/3001 Sb., o vysílání, se začátky pořadů inzerovanými v programech vysílání nezabývá. Vysílací časy tak nejsou pro provozovatele závazné. Řešením situace by byla novela zákona o vysílání, která by zakotvila povinnost provozovatelů dodržovat avizované začátky pořadů (ovlivnit tento proces není v možnostech Rady).

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit proti nespisovné a hovorové češtině v rozhlasovém a televizním vysílání?

Zákon nestanovuje žádná omezení pro řečový projev účastníků vysílání, takže zazní-li z úst moderátorů hovorová či dokonce nespisovná čeština, nejedná se o prohřešek proti zákonu, kterým by se Rada mohla zabývat. Stejně tak v případě užívání cizích slov nejde o věc postižitelnou z hlediska pravomocí Rady.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zasahovat do skladby pořadů, dramaturgie apod.?

Rada nevykonává dohled nad provozovateli nad rámec povinností, jež jí stanovuje výše uvedený zákon, tj. Rada nemá pravomoci zasahovat do dramaturgického plánu provozovatele a přikázat odvysílání nějakého pořadu, eventuelně nařídit, jakou podobu má tento pořad mít; Rada tak v žádném případě nemůže jakkoli ovlivňovat vysílání nějakými svými „doporučeními“.

Dle § 31 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. má provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

Dle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., stanovujícího základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání, je provozovatel vysílání povinen provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah programů.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nějak omezit slovenštinu ve vysílání?

Radě byly doručeny (ojedinělé) divácké stížnosti, týkající se pořadu Dobré ráno, kde vystupoval moderátor hovořící ve slovenském jazyce. Pro ty z českých diváků, kteří jsou méně přivyklí poslouchání slovenštiny, mohla být srozumitelnost místy lehce snížená, ale vzhledem k obecně známé blízkosti češtiny a slovenštiny nelze mít rozumně za to, že by pro české diváky byla předpověď počasí ve slovenštině nesrozumitelná. Lze konstatovat, že pokud je projev redaktora profesionální, nejedná se o porušení zákona o vysílání.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ovlivnit kvalitu vysílání?

Kvalita, respektive nekvalita vysílání, na niž si mnozí diváci stěžují, stojí zcela mimo kompetenci Rady. Rada se nezabývá dohlížením na kvalitu vysílání, nýbrž pouze na plnění zákonem daných ustanovení.

Řeší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání otázky týkající se vzdělávací a výchovné hodnoty rozhlasových a televizních pořadů?

Posuzování otázek, týkajících se vzdělávací a výchovné hodnoty rozhlasových a televizních pořadů, zákonem o vysílání, upraveno není a Rada tedy zasáhnout ve věci nesmí. Vzdělávací a výchovná role pořadů je řešena zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, kodexem Českého rozhlasu, zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, a kodexem České televize (tzn. normami platnými pouze pro tvorbu, výrobu a vysílání Českého rozhlasu a České televize).

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit, pokud je v televizním vysílání zobrazeno týrání zvířat?

Stává se, že se pisatelé stížností na Radu obracejí po zhlédnutí pořadu či reportáže, které dle jejich názoru ukazují nevhodné zacházení se zvířaty či dokonce jejich týrání, aniž by vzali v potaz, že provozovatel vysílání nebyl strůjcem takového jednání, pouze o věci informoval, byť mnohdy bulvárními prostředky. K dohledu nad dodržováním zákona o ochraně zvířat proti týrání není Rada kompetentní, Rada se věcí může zabývat pouze z hlediska zákonných ustanovení stanovených zákonem č. 231/2001 Sb. o vysílání. Proto je správní řízení z moci úřední zahájeno pouze v takovém případě, kdy bylo týrání zvířete zobrazeno takovým způsobem, že by mohlo např. ohrozit psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých.

Jak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání postupuje v případě občanskoprávních sporů?

Rada nemůže z hlediska své kompetence řešit občanskoprávní spory, k tomu je kompetentní pouze soud. Dle judikátu Městského soudu v Praze nemůže postih podle zákona o vysílání, tedy postih provozovatele vysílání z hlediska veřejné moci, nahrazovat uplatnění soukromoprávních prostředků. Pokud by tedy osoby, o nichž bylo referováno negativně, měly za to, že byla zkrácena jejich práva, musí se obrátit na obecné soudy za účelem ochrany těchto práv.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vymáhat odpovědi od provozovatelů divákům?

Nikoliv, taková kompetence nebyla Radě zákonem udělena.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit, pokud dochází k omezení diskuse na internetových stránkách provozovatele?

Dle diváckých stížností se mohou na internetových stránkách provozovatele vysílání vyskytnout informace, že možnost přispívat do diskuse na těchto stránkách je možné pouze tehdy, pokud má diskutující založen účet na Facebooku.

Zpřístupnění některých svých pořadů nebo eventuálně i celého vysílání prostřednictvím internetu spočívá jen vůli provozovatele, neboť zákon mu takovou povinnost neukládá. Stejně tak pokud jde zprovoznění diskuse k pořadu – provozovatel nemá stanovenou povinnost tak učinit.

Může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nějak postihovat provozovatele za změny ve vysílání oproti údajům uvedeným v programu?

Změnami ve vysílání oproti údajům uvedeným v programu se zákon o vysílání nezabývá a nespadají do kompetence Rady.

Lze se pouze dohadovat, jaké motivy vedou provozovatele ke změně svého programu, avšak v obecné rovině lze uvést, že např. tzv. prázdninová či letní programová skladba bývá často odlišná od ostatních částí roku (obdobně – byť v mnohem větší míře – se mění skladba pořadů např. v předvánočním čase). S koncem letních měsíců se pak vysílání vrací k původnímu schématu, s čímž následně souvisejí změny ve vysílání s příchodem září. Může se pak stát, že je vysílání nějakého seriálu předčasně ukončeno a nahrazeno jiným pořadem. Takový postup však – jak již bylo řečeno výše – není v rozporu se zákonnými ustanoveními.

Právo na odpověď

Oprávněná osoba (fyzická nebo právnická) se obrací přímo na provozovatele vysílání nebo jeho statutární orgán.

Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení dotýkající se vaší cti, důstojnosti nebo soukromí jako fyzické osoby, případně jména nebo dobré pověsti vaší právnické osoby, máte právo požadovat po provozovateli uveřejnění odpovědi, a sice do 30 dnů od zveřejnění napadeného sdělení. Provozovatel je povinen vám ve lhůtě 8 dnů vyhovět. Neučiní-li tak, obraťte se do 15 dnů po uplynutí lhůty k zveřejnění na soud. Podrobnosti naleznete v zákoně č.231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v § 35 - § 41.

Rozdílné kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize a Rady Českého rozhlasu

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací ve vysílání, dbá na obsahovou nezávislost, kontroluje dodržování právních předpisů a licenčních podmínek. Sleduje dodržování zákona o regulaci reklamy, uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání. Dále Rada vykonává řadu další činností vyplývajících ze zákona č. 231/ 2001 Sb. (viz Pusobnost Rady)

Stížnosti a jiné podněty, které jsou mimo kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a týkají se technických podmínek nebo obsahu vysílání České televize nebo Českého rozhlasu, řeší jejich generální ředitelé, případně Rada České televize nebo Rada Českého rozhlasu.

Obracejte se přímo na Radu České televize nebo Radu Českého rozhlasu. O uplatňování připomínek, směřujících k obsahu vysílání, se dozvíte více v postupu s názvem Podání podnětu (stížnosti, petice) k obsahové stránce pořadu nebo programu, viz tabulku výše.